hrvengdeithurussloslkczplcz

Ostrov Rab

Čtyři zvoniceOstrov Rab se rozkládá na severu Jaderského moře jako součást Kvarnerského souostroví. Na ostrově se nachází 7 měst: Lopar, Barbat, Banjol, Palit, Kampor, Mundanije a Supetarska Draga a také město Rab.
Na Rabu žije přibližně 9 000 obyvatel, kteří se zabývají turizmem, zemědělstvím, rybářstvím a chovem dobytka. Místní lidé se organizovaným turizmem zabývají již více než 110 let.
Ochráncem ostrova Rabu je sv. Kristofor, který podle staré legendy ostrov několikrát zachránil před dobytím svou zázračnou mocí, a tak se i dnes slaví jeho den.. Ostrov je známý také Rabskou fjerou, kterou každý rok navštěvují desetitisíce turistů. Během Poloostrov rabpobytu na Rabu můžete vidět i vystoupení Rabských střelců z kuší, kteří obnovili tradici střelby z kuše k radosti turistů i obyvatel ostrova. Staré město Rab je charakteristické svými čtyřmi zvonicemi a středověkými uličkami a kostely. Také ho nazývají „Malé Benátky“ díky zachovalosti kulturně-historického jádra. Turisté začali navštěvovat Rab před více než dvěma staletími, zatímco organizovaným turizmem se obyvatelstvo začalo zabývat asi před 130 lety. Rab získal četná ocenění, z nichž mezi nejvýznamnějšími jsou: v roce 2004 Rab nejlepší turistická destinace v Chorvatsku, v roce 2005 vicemistr turizmu, a stříbrný květ Evropy, jako jedna z nejupravenějších a nejžádanějších evropských destinací vůbec. Obyvatelé Rabu jsou zvláště pyšní na dvě modré vlajky na plážích Lopar – Crnika a Suha Punta. Příjemné podnebí umožnilo rozvoj turizmu na ostrově. Ostrov Rab má středomořské podnebí, jehož hlavním rysem je teplé léto a mírná zima. Počet slunečních hodin je v průměru 2 497 hodin ročně. Průměrná teplota vzduchu je v létě 26°C, a průměrná teplota moře od května do října je přes 20°C.

Staré kroje a zvyky na Rabské fjeřeZcela jistě stojí za to navštívit „Rabskou fjeru“, na které obyvatelé Rabu turistům představují svou bohatou a slavnou minulost. Po dobu této manifestace se čas vrací do středověku a hostům se nabízí nezapomenutelný zážitek historie a předvádějí se jim četná stará řemesla. Program Rabské fjery je ustálený a trvá tři dny. První večer je slavnostní otevření, druhý večer je rybářský večer, kdy se připravují mnohé rybí speciality, a třetí večer se koná rytířský turnaj. Doufáme, že prožijete tuto nadevše zvláštní a originální manifestaci.

 

ZEMĚPISNÁ POLOHA :

Mapa RabuOstrov Rab se nachází v kvarnerské ostrovní skupině mezi 44° 41' a 44° 51' severní zeměpisné šířky a 14° 53' východní zeměpisné délky. Ostrov má délku 22 kilometry od mysu Glavina na jihovýchodu do mysu Sorinj na severozápadu. Ostrov Rab od pevniny odděluje Velebitský kanál. Pevnina je nejblíže na krajním jihovýchodním mysu, kde je vzdálená 2 kilometry. Ostrov Rab se rozkládá mezi velkým počtem malých ostrůvků: Grgur, Goli otok, Dolin, Trstenik, Laganj mali, Laganj veli, Sv. Juraj, Dolfin mali, Dolfin veli

 

RELIÉF :

Neobvyklost a krása reliéfu ostrova Rabu je tvořena střídáním výšin, šíjí a polí. Výšina,Rabské souostroví ze vzduchu která začíná poloostrovem Kalifront se spojuje přes mělké a nízké kamporské pole s o něco většími pahorky, které se táhnou od severozápadu k jihovýchodu, od Gonara do Kaldanca v Rabu a Banjolu.
Nejvyšší částí Rabu je masív Kamenjak, jehož směr je paralelní s Velebitským masívem a jehož nejvyšší vrchol měří 408 metrů. Úbočí Kamenjaku se strmě svažují do moře Velebitského kanálu a jsou přirozenou ochranou před chladným severním větrem zvaným bura.
Písčité zátokyPobřeží ostrova Rabu je rozmanitě členité. Málo členité je severovýchodní pobřeží, tj. ta část masívu Kamenjak, která se strmě svažuje do moře. Poloostrov Lopar má četné mělké písčité pláže v mnohačetných malebných zátokách. Kromě loparské se na ostrově nacházejí také dvě větší zátoky: Supetarská a Kamporská.
Mezi mysem Kalifront a mysem Frkanj se táhne řada krásných zátok vhodných k příjemnému prožití letní dovolené. Dále na východ se nacházejí zátoky Sv. Eufemie, zátoka rabského přístavu, a také známá rabská koupaliště Prva, Druga a Treća Padova. Kolem ostrova Rabu se nachází velký počet malých ostrůvků a útesů, které spolu s četnými zátokami a zálivy přispívají k neodolatelnému kouzlu ostrova Rabu.

PODNEBÍ :

Ostrov Rab má velmi příznivé středomořské podnebí, které je charakteristické mírnou Obrázek klimatických podmínek v Chorvatskuzimou  a příjemně teplým létem. Za takovéto podnebí Rab v mnohém vděčí pásmu Kamenjak, které ho chrání před chladnou burou, která vane především v zimě a začátkem jara. Kromě bury z jihovýchodu vane převážně na podzim teplý a vlhký vítr - jugo, který pravidelně přináší déšť. V letních měsících přes den obvykle vane maestral, příjemný větřík, který zmírňuje letní horko. Rab má ročně v průměru 91 zcela jasný den a patří mezi nejslunečnější kraje Evropy. V létě má pouze 9 oblačných dní. Počet slunečních hodin činí v průměru 2479 ročně, neboli 6 hodin denně. V měsíci červenci je průměr 12 slunečních hodin denně. Na ostrově ročně spadne kolem 1042 mm srážek. Teplota moře na Rabu je poměrně vysoká, což napomáhá rozvoji turizmu, protože koupání je možné od měsíce května do konce října. Průměrná roční teplota moře je 15,75 °C.  Průměrná teplota moře od května do října je přes 20° C, v zimě 12° - průměrná roční teplota vzduchu: 16,8° C – průměrná teplota vzduchu v létě: 26° C – průměrná teplota vzduchu v zimě: 8° C

VÍTR :

Větrná růžiceBura a Jugo jsou hlavní větry, které vanou na Jadranu. Převládají od září do května, zatímco v létě vane převážně Maestral. Bura je chladný severovýchodní vítr, který vane z pevniny na moře a přináší s sebou pěkné počasí. Jugo je vlhký jihovýchodní vítr, doprovázený deštěm a těžkými oblaky, který nezačíná najednou jako Bura, nýbrž potřebuje 36-38 hodin, aby se plně rozvinul. Maestral je místní vítr, který vane z moře, většinou v létě. Obvykle začíná vát kolem 10 -11 dopoledne, a největší síly dosahuje kolem 2 - 3 hodiny odpoledne a přestává navečer se západem slunce. Doprovázejí ho bílá oblaka. Další větry: Burin, severovýchodní vítr, vane v létě z pevniny. Tramontana a východní Levante jsou mírnější verze Bury.

 

HISTORIE:

První písemné údaje o ostrovu Rabu nacházíme v dílech antických spisovatelů. Je ale Staré kroje na Rabuzcela jisté, že lidé pobývali na Rabu již dávno předtím. Nálezy nářadí z pozdního paleolitu v oblasti Loparu dokazují, že zde žil paleolitický člověk, o kterém se toho ví velmi málo.
Tohoto paleolitického pračlověka vystřídali pokročilejší neolitičtí přistěhovalci, ale na konci neolitu se zde usidlují Liburni, a je zcela reálným předpokladem, že v této době začal vznikat dnešní přístav a město Rab.
Nejstarší údaje o Rabu se nacházejí ve spisech několika řeckých a římských geografů. V těchto spisech je Rab zmiňován pod jménem Kulturní památky na RabuArba, Arva, Arbia, Arbitana. Původ tohoto jméno není možné s určitostí zjistit, ale předpokládá se, že by to v překladu indoevropského kořenu ARB mělo znamenat tmavý, zalesněný, což je pro ostrov i dnes charakteristické.
Tento název dnešní obyvatelé, slovanští Chorvaté, přizpůsobili duchu svého jazyka a přeměnili ho na Rab.

 

Zajímavosti

Na Rabu nejsou jedovatí hadi

Rab má přes 300 vlastních pramenů pitné vody

Materiál, který se v minulosti používal na oblečení námořníků, nese jméno ostrova Rabu: ARBASIUS

Na Rabu existovala výrova hedvábí

Z rabského kamene jsou vybudovány stavby jako např. rabské, zadarské a šibenické katedrály

 

Rabští vládci

 

Do 228. století před Kristem - Liburnie / Ilyrie, Řekové (Dionisius starší a Dionisius mladší)

II. století před n.l. – Římané obsazují Rab

Od III. století před Kristem do VI. století – Římská říše,
Západořímská říše (Císař Oktavianus Augustus – roku 27 před n.l. - dává městu Status Municipiuma, respektive status města se samostatnou městskou správou)

Od roku 493 do roku 544 – Východogótský stát (Králové Teodorik a Totila)

Od roku 544 do IX. století - Byzant (Doba příchodu Slovanů)

Od IX. do X. století - pod správou chorvatských knížat, Byzantu a krále Tomislava

Konec X. století - Benátská Republika

Počátek XI. století do XII. století – Chorvatské království

Od XII. století do XV. století – časté střídání vládců (Benátčané, Chorvatsko-Uherský král Koloman, Král Bela III., Ludvík z Anjou, Ladislav Neapolský, Chorvatsko-Uherský král Zikmund)

Od roku 1409 do roku 1797 - Benátčané

Od roku 1797do roku 1815 - Napoleon, Ilyrská provincie Italského království

Od roku 1815 do roku 1918 - Rakousko-Uherská monarchie

Od roku 1918 do roku 1921 – Italské království

Od dubna 1941 do roku 1943 – fašistická Itálie

Od roku 1944 do roku 1945 – Třetí říše

Od roku 1945 do roku 1990 - SFR Jugoslávie

Od roku 1991 – Chorvatská republika.